Vánoce se blíží... Obchoďáky narvané k prasknutí... Přeplněná parkoviště... Akční nabídky na slevy... Konzum... Zastavte se. A zamyslete se.
↧
Čas vánoční nastal...
↧
Fotíte ? Zapojte se do soutěže !
Vyškov - Skupinka fotografických nadšenců se pro Vás rozhodla zorganizovat soutěž Fotograf města Vyškova a jeho okolí. Zúčastnit se může kdokoli, ať už profesionál, nebo amatér. Čeká Vás celkem 10 kol a 10 témat, na každý měsíc jedno, počínaje 1.1. 2015. Každý soutěžící může zaslat maximálně 3 fotografie do jednoho kola (max. 2MB rozlišení 1600x1200) na email: Fotosoutez-vyskov@seznam.cz.
Každý měsíc odborná porota vybere 10 nejlepších fotek daného kola, které budou zveřejněny jak zde v galerii, tak i na facebookových stránkách www.facebook.com/groups/509848175818781/ dle pořadí, na němž se umístily. Nejlepší fotka z každého kola bude oceněna na konci soutěže. Ze zveřejněných fotek všech kol (tedy 100 fotek) oceníme celkového vítěze, kterého si sami vyberete počtem hlasů v galerii na těchto stránkách, na kterých bude každý měsíc vytvořena anketa. Součet hlasů u všech fotek od jednoho autora umístěných do 10. místa se sčítá.
Před zasláním soutěžních fotek si prosím přečtěte pravidla uvedená níže.
Ceny jsou ještě v jednání, ale již nyní se můžete těšit na několik dárkových poukazů, upomínkových předmětů a věcných darů. Ceny upřesníme postupem času.
V případě dotazů mě můžete kontaktovat na emailu: naller@seznam.cz
Soutěžní témata pro rok 2015:
1. - 31. 1. Královna zima ve Vyškově: Jak vidíte zimu ve Vyškově? Krajina, nebo město? Nostalgická zimní nálada, nebo sluníčko?
1. - 28. 2. Černá nebo bílá?: Vše co vás napadne, na co narazíte, co vás zaujme, a pouze černobíle.
1. - 31. 3. Hrátky se světlem: Lightpainting, ohnivé show, ohňostroje, nebo jen lampa na náměstí, vše může být kreativní.
1. - 30. 4. Něžný portrét: Nejkrásnější portrét vašich blízkých, nebo kohokoli kolem vás.
1. - 31. 5. Slunce nad Vyškovem: Východ, západ, nebo pravé poledne…sluníčko nad Vyškovem a jeho okolí.
1. - 30. 6. Sport ve Vyškově: Profesionálové, amatéři, nebo jen děti na kolech…stačí se rozhlédnout.
1. - 31. 7. Úžasný svět makrofotografie: Svět, který pouhým okem jde jen těžko vidět.
1. - 30. 8. Ze života zvířat: Někde v lese či na poli na fotolovu, domácí mazlíček, zkrátka vše spojené se zvířaty.
1. - 31. 9. Svět dětí: Ať už se smějí, nebo pláčou, ať je jim 10, nebo se právě narodily, doma, nebo venku, jak si hrají…
1. - 30. 10. Ne/zapomenuté krásy Vyškova: Místa Vyškova, která známe, nebo která jsou nám skryta.
Registrací a nahráním fotografie do soutěže, soutěžící:
-uděluje souhlas se zpracováním zaslaných osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů.
-poskytuje organizátorovi soutěže souhlas s publikováním svých fotografií v tiskové nebo elektronické podobě v rámci soutěže a při její propagaci v různých médiích a různými formami.
-prohlašuje, že je autorem zaslaných fotografií a že má souhlas osob se zveřejněním fotografií, na kterých jsou zachyceny.
-prohlašuje, že si není vědom, že by třetí osoba bránila nebo zpochybňovala uveřejnění fotografií.
-budou do fotosoutěže zaslány maximálně 3 fotografie za každé kolo (1 měsíc) ve formátu jpg/jpeg v max. velikosti 2MB a max. rozlišení 1600x1200. Fotografie porušující tato pravidla nebude možné nahrát do fotosoutěže.
-nebude publikovat fotografie, které odporují etice, dobré morálce, nebo které porušují zákony a právní normy České republiky (jedná se hlavně o pornografii a jí podobné obrazové materiály).
-si je vědom, že jeho soutěžní fotografie budou dostupné jen po dobu fungování foto-soutěže, do které fotografie nahrál. Po termínu ukončení soutěže už jeho fotografie nemusí být dostupné.
Více zde: http://fotosoutez-vyskov.webnode.cz/
↧
↧
Anketa: Sportovec Vyškova 2014
Komise pro sport a tělovýchovu města Vyškova vyhlašuje anketu Sportovec Vyškova 2014.
Tipujte pořadí tří nejlepších a ve slosování anketních lístků získáte zajímavou cenu!
Pravidla ankety:
1. Určete vždy tři různé nejlepší jednotlivce a vždy tři různé nejlepší sportovní kolektivy města Vyškova za rok 2014. Každý může hlasovat max. jednou.
2. Nemusíte tipovat pouze nominované sportovce a kolektivy, ale můžete uvést jednotlivce a kolektiv dle vlastního uvážení, včetně zdůvodnění nominace.
3. Vyhodnoceno bude 10 nejoblíbenějších sportovců - jednotlivců a 5 sportovních kolektivů podle Vašeho hlasování.
4. Uvádějte pouze ty sportovce a kolektivy, kteří v roce 2014 startovali za vyškovský sportovní klub nebo sportovce – jednotlivce s trvalým bydlištěm ve Vyškově.
5. Vyplněné anketní lístky doručte poštou nebo osobně na adresu: K. Müller, MěÚ Vyškov, Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov. Lze je odevzdat také v Turistickém informačním centru. Hlasovat můžete i na www.vyskov-mesto.cz
a e-mailem: k.muller@meuvyskov.cz s pořadím tří nejlepších sportovců a kolektivů, s kontaktem (adresa bydliště - povinná, telefon popř. e-mail) na Vás. V papírové podobě nelze použít kopie anketních lístků z tisku.
6. Uzávěrka hlasování je 13. 2. 2015..
7. Pět vylosovaných účastníků ankety získá věcnou cenu, výsledky ankety budou vyhlášeny dne 2. 3. 2015 na slavnostním galavečeru v Besedním domě.
Hlasovat můžete ZDE.
↧
MKS má co nabídnout
Vyškov, 3.2.2015 - Recitál Marty Kubišové "S nebývalou ochotou" mne velice příjemně překvapil. Ale jinak, než by jste mysleli. Překvapili mě vyškováci, kteří zaplnili sál Besedního domu do posledního místa. Paní Marta Kubišová je nejen vynikající zpěvačka, ale také vyjímečný člověk a osobnost. A s plným sálem mne napadla taková hříšná myšlenka. Ještě jsme neměli nikdy prezidentku. Já osobně bych ji rád viděl na Hradě... Pražským... Tak, a dost hříšným myšlenkám. Je vidět, že Městské kulturní středisko má co nabídnout. A je vidět, že vyškováci začínají mít vkus. Doufám, že toto nebyl jen takový "nostalgický" záchvěv a že i na další akce, které MKS chystá, bude vyprodáno.
↧
Soutěžící mají poslední týden na přihlášení na závod Vyškovská 50
Vyškov – Padesátikilometrová výzva stojí před účastníky 2. ročníku závodu Vyškovská 50. Na přihlašování mají už jenom týden, uzávěrka je 12. dubna. Na start se pak postaví v sobotu 2. května.
První ročník extrémního závodu dvojic, který připravuje skautské středisko Vyškov, byl mimořádně úspěšný. Na start se postavilo 44 týmů. „Očekáváme účast okolo 50 dvojic,“ uvedl hlavní organizátor Martin Vašíček. Závodníci mají stejně jako loni na výběr z třicetikilometrové a padesátikilometrové trasy.
Vyškovská 50 však není jen běžecký závod. Trasu zpestří řada stanovišť, které prověří schopnosti závodníků. Loni účastníci například poskytovali první pomoc a jezdili na kajacích. Letos je čekají obměněné úkoly a také nová trasa, která je zatím tajná.
Prezence účastníků začíná v den závodu už v pět hodin ráno, proto přespolní využijí možnost bezplatného přespání. „Nově využijeme prostory vyškovského gymnázia. Pro závodníky to bude komfortnější, protože budou mít k dispozici i sprchy,“ sdělil Vašíček. Novinkou je i možnost objednat si trička s logem závodu.
Přihlásit se můžou závodníci od 13 let, musí však mít svolení rodičů. Startovné je 50 korun. Nejrychlejší tým loni zdolal padesátikilometrovou trasu za 7 a půl hodiny.
Informace zájemci najdou na http://vyskovska50.blog.cz/
↧
↧
Neviděli jste jej někdo ?
Ztratil se mladík z Ivanovic na Hané. Podrobnosti viz.
http://www.novinky.cz/krimi/366313-sel-vencit-psy-a-uz-ho-nikdo-nevidel-po-mladikovi-patraji-desitky-lidi.html
↧
70. výročí osvobození od nacismu , Vyškov za II. světové války
Blíží se 70. výročí osvobození Vyškova od německé nacistické okupace, proto je dobré si stručně připomenout, jak probíhal život ve Vyškově za doby protektorátu.
Článek vychází z textu Ing. Josefa Mikše "Vyškovská okupační kronika 1939- 1945".
29.září 1938 Anglie a Francie rezignovala na své spojenecké závazky a bezpečnostní záruky Československu a byl podepsán tzv. Mnichovský diktát. Jediný kdo vyjádřil ochotu bránit Československo byl tehdejší Sovětský svaz, ovšem ten se mohl podle úmluvy zapojit do války jedině v případě, že do konfliktu vstoupí Francie a navíc území Československa dělilo od Sovětského svazu Polsko a Rumunsko, tedy státy, které odmítaly tranzit sovětských jednotek přes svá území.
14. března 1939 vyhlásilo Slovensko samostatný "Slovenský štát".
15. března 1939 byl výnosem Hitlera vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren). Na vyškovsku existovali takzvané německé ostrůvky, které patrně vznikly přistěhováním Němců v polovině 13 století a byly tvořeny sedmi obcemi a jednou osadou. Ostrůvek se dělil na „část horní“ s obcemi Lysovice, Zvonovice, Kučerov, Rostěnice a Hlubočany s osadou Terešov, kde tvořilo německé obyvatel-stvo 70-90%.“ Dolní část „ tvořily obce Komořany a Čechyně, kde bylo zhruba 40-60 % Němců. Obyvatelé těchto ostrůvků sehráli během okupace většinou negativní roli vůči české většině.
15. března 1939 kolem deváté hodiny se na radnici začala dobývat skupina Němců z německého ostrůvku s tím, že ji přišli přebírat. Tehdejší starosta JUDr. Hon je přijal, vyslech a poslal pryč s tím, že má jiné pokyny.Kolem desáté již přijížděly nacistické jednotky na pancéřových vozech. Vozy se seřadily na náměstí a velící důstojník se odebral k starostovi, aby převzal město pod svoji pravomoc. Němečtí důstojníci a vojáci, kteří měli volno, začali ihned obcházet místní obchody a nakupovat. Byli překvapeni, co vše dostanou koupit za jedinou marku kupř. (padesát rohlíků, deset kusů dortu, dvacet sodovek atd.), což bylo způsobeno nadhodnoceným poměrem marky ke koruně. Bylo vydáno nařízení o odevzdání všech zbraní vlastněných obyvatelstvem na vyškovské radnici. Za nesplnění nařízení hrozily těžké tresty. Právo nosit zbraň měli jen Němci.
17. března 1939 ráno jel Hitler z prohlídky okupovaných území zvláštním vlakem přes Jeseníky a měl namířeno napříč Moravou do Vídně. Nacisté z Vyškova a z ostrůvku nadšeně pozdravili „svého vůdce“ při průjezdu Vyškovem. Kolem desáté hodiny bylo nádraží plné. Prapory, transparenty s nápisem „Wir danken unserem Führer!“ (Děkujeme našemu vůdci!) a nadšené provolávání „Heil Hitler!“ vítaly zvláštní vlak, který pomalu přejel vyškovským nádražím a pokračoval k Brnu.
V březnu 1939 zásahem okupantů byli vyhnáni čeští učitelé z německého jazykového ostrůvku a uzavření všech českých škol v tomto prostoru. Posléze se měla z ostrůvku vystěhovat i většina českých obyvatel.
Koncem března 1939 začalo i zatýkání. Prvním byl Richard Podaný, známý komunistický funkcionář, který pak byl celý rok vězněn na Špilberku. Po něm byl zatčen holičský pomocník Kloda, který „ručně“ odpověděl na drzé chování německého vojáka. Posledního dne měsíce března zastřelil německý voják četaře aspiranta Františka Minaříka, nar. 19. září 1916 v Opatovicích.
18. června 1939 vychází nařízení zakazující nosit sokolské stejnokroje na veřejnosti. Činnost Sokola zatím není omezena.
21. června 1939 nařízením říšského protektora o zavedení norimberských rasových zákonů v protektorátu začla segregace židů.
1. září 1939 útokem německých branných sil proti Polsku začíná druhá světová válka. Začíná platit nařízení o zatemňování všech budov.
11. září 1939 je všem protektorátním příslušníkům (tedy Čechům) zakázán úmyslný poslech cizích vysílacích stanic.
15. září 1939 je ve Vyškově vyhlášen zákaz tanečních zábav, čajů o páté a večírků s hudbou a tancem. Další vyhláškou se nařizuje všem příslušníkům protektorátu zdravit říšské symboly, vlajky a památníky.
1. října 1939 - měsíc po zahájení války - byl zaveden přídělový systém na potraviny a mýdlo, omezující možnosti nákupu jen na množství určené zvláštními ústřižky potravinových lístků. Protože příděly nestačily a ještě se postupně zmenšovaly, vedlo to k rozšiřování černého trhu za předražené ceny. Postupně byl přídělový systém zaveden na všechny produkty včetně kuřiva.
13. října 1939 bylo zveřejněno ustanovení o nové vlajce protektorátu. Zůstala červeno-modro-bílá bez typického modrého klínu. Zvláštním nařízením byl vydán zákaz jakýchkoliv soukromých staveb a stavebních úprav po dobu války. Tím se dostalo do potíží mnoho stavitelských firem.
17. listopadu 1939 po demostraci studentů jich bylo mnoho zatčeno a dopraveno do koncentračních táborů, mezi nimi Arnold Budík a Zdeněk Machálka z Vyškova, 9 dalších bez soudu zastřeleno a všechny české vysoké školy zavřeny.
5.prosince 1939 proniklo gestapo k řídícímu centru odbojové organizace Obrany národa. Ve Vyškově zatčen okresní velitel Obrany národa, bývalý velitel 2. pluku útočné vozby plukovník Josef Morávek. Při výsleších mlčel a raději volil 15. prosince smrt sebevraždou, než by prozradil nacistům cokoliv o odbojové organizaci, v jejímž čele stál.
5.prosince 1939 proniklo gestapo k řídícímu centru odbojové organizace Obrany národa. Ve Vyškově zatčen okresní velitel Obrany národa, bývalý velitel 2. pluku útočné vozby plukovník Josef Morávek. Při výsleších mlčel a raději volil 15. prosince smrt sebevraždou, než by prozradil nacistům cokoliv o odbojové organizaci, v jejímž čele stál.
V lednu 1940 byla tuhá zima. Proto byly poprvé vyhlášeny uhelné prázdniny, které byly postupně prodlužovány až do začátku března.
V březnu 1940 se JUDr. Hon písemně vzdává funkce starosty. Obecní rada však nesouhlasí a po rozmluvě s ní JUDr. Hon rezignaci odvolává.
10. dubna 1940 je zveřejněna v Okresním věstníku zpráva, že Richard Podaný a František Chládek byli zbaveni členství v okresním zastupitelstvu. Je to paradox, protože Podaný byl již od března 1939 vězněn na Špilberku a komunisté zbaveni mandátů již po zákazu KSČ. Současně se oznamuje, že na své funkce v okresním zastupitelstvu rezignují prof. Karel Měřínský, Ladislav Zabloudil, Jan Vojtek, Jiří Alexandr a František Chalupa. Bylo to vyjádření tichého nesouhlasu se zaměřením práce okresního zastupitelstva.
21. května 1940 zřejmě posíleni alkoholem strhli Němci z ostrůvku sochu T. G. Masaryka, památník Miroslava Tyrše a Františka Palackého. Organizátorem akce byl Filip Singer, rolník a speditér z Hlubočan, fanatický nacista, se svými syny.Probíhají sbírky kovů, papíru a peněz na Německý kříž.
V srpnu 1940 byl jmenován vládním komisařem ve Vyškově sudetský Němec Karl Mazal (později se nechal přejmenovat na Matzal), který se narodil 24. ledna 1904 v Uničově ve smíšeném manželství. Za první republiky se stal členem Henleinovy Sudetendeutsche Partei. Vychodil tři ročníky právnické fakulty a dva semestry obchodní akademie, ale žádnou ze škol nedokončil. Ve svém v nástupním projevu prohlásil, že „Vyškov byl a bude německý“, přitom v té době měl Vyškov podle úředních pramenů 8 340 obyvatel, z nichž bylo 7 800 Čechů a 540 Němců. Ihned přikročil k prověrce zaměstnanců. Všichni postupně museli předložit árijské doklady - tzv. Ahnenpas s rodokmenem, potvrzujícím, že od roku 1850 nebyl nikdo z příbuzenstva žid. U koho pak byl zjištěn německý předek, toho Matzal nutil, aby se přihlásil k Němcům.
20. září 1940 nařizuje Matzal po obhlídce města, aby všechny firmy, obchody, živnosti a dílny, i česky protokolované, byly označeny dvojjazyčnými německo-českými nápisy.
V listopadu 1940 nechal Matzal rodrtit na štěrk povalené sochy Tyrše a Palackého, Masarykova socha byla umístěna v depozitáři muzea.
Začalo se s vyvlastňováním pozemků pro stavbu „domu NSDAP“ a německé čtvrti. Okresní věstník přináší 20. prosince nařízení zákazu prodeje a pronájmu nemovitostí v obcích připadajících v úvahu pro rozšíření německého vojenského cvičiště. Pokračuje intenzivní příprava na stěhování prvních obcí. Celkem má být vystěhováno 33 obcí, a to do června 1942. Ke konci ledna 1941 nacisté zveřejňují nařízení o stěhování obcí Hamilton u Vyškova, Lhoty, Rychtářova, Pařezovic a Opatovic.
V únoru 1941 byla pro všechny obyvatele protektorátu ve věku od osmnácti do padesáti let stanovena pracovní povinnost. Obchodníci Havlín, Metelka, Zídek a Kania byli gestapem zatčeni údajně pro černý obchod. Ke Kaniovi byl pak dosazen Ryšánek z Pozořic jako treuhänder a do Greplova obchodu manželka vedoucího pracovního úřadu Pospischilova.
12. dubna 1941 nařízením říšského protektora je úředně zastavena činnost České obce sokolské a její jmění zajištěno. Nádražní restaurace byla přidělena Němci Tobiasovi.
9. dubna 1941 byla výnosem ministerstva vnitra zřízena ve Vyškově „Přesídlovací komise“ s rozsáhlými pravomocemi, která měla řídit stěhování českého obyvatelstva z určených vesnic.
V polovině května 1941 byla zahájena stavba „německého domu“, který byl oficiálně nazván „Deutscher Hof“ (Německý dvůr). Bylo to za Radionkou (bývalá lisovna umělých hmot).
26. června 1941 zvláštní nařízení oznamuje zavedení pracovních knížek jako jednotného dokladu o plnění pracovní povinnosti pro všechny občany protektorátu.
27. června 1941 vyhlášena sbírka na Německý červený kříž. Vzhledem k malým úspěchům dosavadních sbírek upozorňuje Matzal, že tentokrát bude navštívena každá domácnost. Na radnici se nechal slyšet, že na výsledku sbírky bude záviset jeho vztah k občanům města.
1. srpna 1941 vydáno nařízení, že všichni obyvatelé Vyškova se musí znovu policejně přihlásit k pobytu. Matzal si vyhradil rozhodování o bytech, které měly být přednostně zabezpečovány pro Němce. Praxe vypadala tak, že 75 ? bytů bylo přidělováno Němcům a zbytek, hlavně byty, které Němci nechtěli, se dostal Čechům. Přikročilo se ke konfiskaci židovských bytů a pak k vyvlastnění nemovitostí českých vlastníků. Výměrem Bodenamtu (Pozemkového úřadu) byly kupř. vyvlastněny nemovitosti a převedeny na německou říši, Marie Novákové, Marie Hőfrové v Dědicích č. 366 a , obytné domy Antonína Minaříka, Jana Sponara st., Miloše Kupčíka, pplk. Fr. Ellingera, Jana Podhorského, Osvalda Peprly a dalších. V Dědicích byl Němci „vykoupen“ výnosný mlýn Anežky Tomáškové a jiné objekty.
27. září 1941 je jmenován R. Heydrich zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě. Příštího dne, 28. září, vyhlašuje stanné právo a začínají působit stanné soudy. Mezi prvními odsouzenými k trestu smrti a popravenými jsou ten den dva komunisté z Vyškovska, Rudolf Pospíšil z Drnovic a Alois Trnečka z Rousínovce. Vyhláškou je stanovena policejní hodina na 22:00 hodin. Po této době zákaz vycházení, shromažďování, provozu hostinců, biografů, divadel a veřejné dopravy.
8. října 1941 začíná akce Sokol - zatčení význačných sokolských funkcionářů. Do Vyškova přijíždí zatýkací komando gestapa a bere do vazby JUDr. Jana Hona, bývalého starostu, Ladislava Lacinu, Leopolda Marka, prof. Karla Měřínského, Františka Pištěláka, Jaromíra Tomandla, LadisIava Bystřického. Všichni byli odvezeni do Kounicových kolejí; tu jsou vězněni a vyslýcháni a později převezeni do koncentračního tábora Osvětim, kde většina z nich zahynula.
Výnosem zastupujícího říšského protektora je dnem 12. října Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek zabaven ve prospěch říše. Jako důvod je uvedeno, že „Sokol se stal semeništěm odporu proti Velkoněmecké říši“. Matzalův zabírá sokolské kino ve Vyškově, které přejmenovává na kino Viktoria, a stává se jeho treuhändrem, z čehož mu plyne i finanční odměna. Zároveň se jmenoval i kinoleiterem (vedoucím kin) v celém Vyškově a zařídil, aby pro Vyškov byly posílány týdeníky určené pro ryze německá města. Byla také zahájena jednání, aby se s Vyškovem spojily přiléhající obce Dědice, Křečkovice, Nosálovice a Brňany. Spojením by se staly německými, protože Vyškov byl počítán jako
německé město s německou správou.
německé město s německou správou.
17. října 1941 bylo stanným soudem v Brně odsouzeni k trestu smrti a popraveno osm komunistů z Rousínovska.
Matzal píše gestapu, že bývalý starosta města Vyškova JUDr. Hon by měl zůstat ve vězení . Ten je poslán do Osvětimi, kde 8. dubna 1942 umírá.
8. listopadu 1941 výnosem rozpouští ministerstvo vnitra okresní zastupitelstvo ve Vyškově jako „typický produkt zašlé demokraticko-liberální doby“, stejného dne vychází také výnos o sloučení Dědic s Vyškovem.Další výnos nařizuje sloučení První kontribučenské spořitelny ve Vyškově a Městské spořitelny v jednu Okresní spořitelnu. Matzal, se stává vedoucím dozorčí rady a tím získává možnost ovlivňovat finanční operace.
17. listopadu 1941 Ministerstvo školství vydává nařízení, kterým se zastavuje vyučování dějepisu a literatury na všech českých školách. Současně se ukládá ve všech školách rozšíření vyučování němčiny.
26. listopadu 1941 bylo vydáno vládní nařízení o odevzdávání bronzových zvonů na válečné účely. Na jeho základě pak byly v dubnu a květnu 1942 odevzdány zvony z Vyškova i obci vyškovského okresu.
24. prosince 1941 vyhláškou vydanou nařizuje zplnomocněnec branné moci u říšského protektora generál Toussaint zabavení všech lyží, které se nacházejí ve vlastnictví protektorátních občanů, pro účely říšské branné moci.
8. ledna 1942 byl v koncentračním táboře Osvětim umučen starosta vyškovského Sokola profesor Karel Měřínský, zatčený v akci „Sokol“ 8. října 1941.
12. ledna 1942 od osmi do patnácti hodin proběhla sbírky teplého prádla kožichů a jiných potřeb pro německou armádu.
17. ledna 1942 začalo platit platí nařízení o vyřazení literárních a hudebních děl anglo-amerických autorů z veřejných knihoven.
28.ledna 1942 z příkazu vlády protektorátu je nařízena sbírka gramofonových desek, gramofonů a tahacích harmonik pro vojáky na frontě. Nacista Hubert Granzer byl jmenován ředitelem cukrovaru.Matzal zabírá budovy gymnázia pro vojenské účely.
20. února 1942 vyhláškou se nařizuje odevzdání všech provozuschopných akumulátorových baterií z motorových vozidel, která nemají povolení k jízdě.
22. února 1942 je provedeno výnosem ministerstva vnitra sloučení obcí Brňan, Křečkovic a Nosálovic s Vyškovem. Ihned také přistupuje k vnějšímu poněmčování Vyškova novým přejmenováním ulic jmény význačných nacistů a válečných hrdinů.
5. března 1942 vydává okresní hejtman vyhlášku, kterou se zakazuje stát ve frontách před obchody.
14. března 1942 je umučen v Osvětimi další sokolský funkcionář z Vyškova, profesor Jaromír Tomandl, zatčený 9. října 1941.
15. března 1942 v neděli Němci oslavovali „Heldengedenktag“ (Den hrdinů). Táhli v průvodu s prapory přes město ke kasárnám a letišti a pak zpět. Když se vraceli na náměstí, lidé právě vycházeli z kostela. Aby nemuseli zdravit nacistické vlajky a symboly, utíkali zpět do Kostelní ulice. Matzal, který stál u radnice a celé vystoupení pozoroval, označil jednání českých obyvatel za nepřístojné a protistátní. Zakrátko, 21. března 1942, přijelo do Vyškova zatýkací komando brněnského gestapa a podle seznamu, který Matzal s Drábkem připravili, začali zatýkat. Celkem bylo k zatčení určeno dvacet osob: dr. Jar. Horňanský, Jiří Alexandr, Jan Sponar starší, Quido Riegl, František Šinogl, Stanislav Klimek, František Pávek, Jan Grepl, Jan Měřínský, František Pazderka, Karola Greplová, Ferdinand Héč, Antonín Sedlmajer, Alois Báňa, dr. Karel Procházka, Václav Sponar, Bedřich Kostelka, Jan Čičák, Leoš Justan a Vojtěch Celý. Dvacátého, kterým byl učitel Celý z Dědic, se jim zatknout nepodařilo. Byl někým včas varován a utekl. Jediná zatčená žena, Karola Greplová, majitelka hotelu Grepl (dnes obchodní dům Kojál), se událostí 15. března nezúčastnila. Byla zatčena prý proto, že hotel nebyl při této „slavnostní příležitosti“ dostatečně vyzdoben. Jednotlivé zatčené vodili a sváželi do radnice, kde je shromáždili a pak společně převezli do vězení v Kounicových kolejích v Brně.
V dubnu 1942 přikročili nacisté ke „konečnému řešení“ židovské otázky. Také všichni židé z Vyškova byli postupně odtransportováni do terezínského ghetta.
Zahrada vyškovského zámku byla zabraná pro Reichsarbeitdienst (Říšskou pracovní službu). Postupně zde byly vybudovány dřevěné baráky, prostor ohrazen a přístup veřejnosti zakázán.
l. května 1942 bylo z vězení brněnského gestapa propuštěno osmnáct z devatenácti zatčených vyškovských občanů. Sami nacisté museli uznat, že zatčení se v podstatě ničím neprovinili. Nebyla propuštěna majitelka hotelu Grepl Karola Greplová a ani nebylo oznámena, jak s ní bude dále naloženo.
14. června 1942 další oběť heydrichiády z Vyškova. V Kounicových kolejích byl zastřelenúředník Jan Hrozek.
22. června 1942 byl pro schvalování atentátu na Heydricha zastřelen v Kounicových kolejích již čtvrtý vyškovský občan, účetní tajemník Gothard Mrázek.
10. července 1942 je vydáno nařízení o přezkoušení pravosti všech občanských průkazů českých obyvatel úřadovnou gestapa v Brně. Všechny průkazy byly obyvatelům Vyškova postupně odebrány a po kontrole gestapem vráceny. Zjistilo se totiž, že u zatčených českých parašutistů , kteří spáchali atentát na Heydricha byly nalezeny průkazy vydané ve Vyškově.
14. července 1942 umučen v Osvětimi další vyškovský občan - zámečník František Pištělák.
24. července 1942 oznámeno sloučení všech spořitelen v okrese s vyškovskou spořitelnou. Němci tak ovládli finance v celém okrese.
Matzal vydal příkaz, že v budově české měšťanské školy ve Vyškově bude zřízena německá obecná škola pro chlapce. 120 německých žáků mělo k dispozici celé první patro a ještě tři místnosti v přízemí, 750 českých děti tísnilo ve druhém patře . Matzal všemožně komplikoval činnost gymnázia. V jeho původní budově zřídil záminkou, že v budově je nutno zřídit pomocnou polní nemocnici, nařídil, aby se gymnázium do tří dnů vystěhovalo. Během okupace se Gymnázium stěhovalo celkem sedmkrát, naposledy v březnu 1945 do Nosálovic. Postupně byly pro německé školy zabrány i budovy ostatních českých škol (obecné školy, školy pro ženská povolání, soukromá klášterní škola pro školení telefonistek wehrmachtu) a
české školy umístěny v živnostenské škole v místnostech, kde dříve byly chlévy. Finanční prostředky na školy byly rozděleny, i když českých žáků bylo mnohonásobně více.
19. srpna 1942 byl v Osvětimi umučen vyškovský občan - dělník Ladislav Bystřický.
17. srpna 1942 byla propuštěna paní Greplová, ale její majetek, včetně hotelu, byl zabaven bez náhrady ve prospěch říše. Nakonec byl hotel prodán brněnskému gestapákovi Schneiderovi. Obdobně bylo postupováno v dalších případech. Také majetek po zatčených a popravených Češích byl zabaven a dostali jej za pakatel Němci. Matzal rovněž prosadil, že akcie pivovaru musely být rozděleny tak, že 50 % měli Němci a 50 % Češi.
Září 1942 bylo vydáno nařízení o totálním nasazení české mládeže ročníků 1921 a 1922 na práce do Německa.
Matzal udal gestapu úředníka Kunzeho a autodopravce Sychru, který vozil německé děti do školy, že prý se k nim chová hrubě. Sychru nakonec po výslechu propustili.
Učitelům byla nařízena kvalifikační zkouška z německého jazyka. Těm, kteří neuspěli, byl až do vykonání další zkoušky zastaven další platový a funkční postup.
25. září 1942 oznamují Vyškovské noviny, že se bude na spotřební lístky vydávat 22 dkg soli na osobu.
15. až 17. října bude provedena sbírka tkanin a šatstva pro frontu. Během měsíce října jsou z pracovního úřadu ve Vyškově rozesílány příslušníkům ročníků 1921 a 1922 povolávací rozkazy k totálnímu nasazení v říši.
Do 30. listopadu 1942 byly vystěhovány z prostoru cvičiště další čtyři obce.
8. ledna 1942 uveřejňují Vyškovské noviny nařízení vládního komisaře Matzala k soupisu všech domácích šrotovníků, mléčných odstředivek a máselnic, které při soupisu byly zaplombovány, aby je nebylo možno používat k černému mletí obilí a přípravě másla.
5. února 1943 je zveřejněno nařízení, kterým se rozlišuje věková hranice pro pracovní povinnost příslušníků protektorátu, a to u mužů od šestnácti do šedesáti pěti let a u žen od sedmnácti do čtyřiceti pěti let.V průběhu února odjely další transporty totálně nasazených. Ve Vyškově zavřena většina živností a majitelé i pracovníci byli totálně nasazeni.
9. března 1943 byl umučený v Osvětimi důlní dozorce Pavel Červenka.
23. až 30. dubna 1943 podle nařízení okresního hejtmana probíhalo ve dnech ve Vyškově odstraňování zařízení pro příjem krátkých vln z radiopřijímačů vyškovských občanů, která měla zamezit poslouchání zahraničního rozhlasu. Přesto však byla řada lidí zahraniční rozhlas poslouchalo a bylo za to potrestáno, mezi nimi i Josef Otevřel z Vyškova-Dědic.
Matzal zařídil odeslání "neloajálního" obecního úředníka pana Madera na totální nasazení do Německa, kde za krátkou dobu zahynul. Současně s Maderem byl nasazen do říše i referent Krob, bývalý poručík čs. armády, který byl v roce 1939 převeden do městské správy a další tři úředníci. K totálnímu nasazení byly povolány celé další ročníky, a to 1918 až 1920.
Ve vyškovském zámku byl zřízen „Kinderlandverschickungslager der Hitlerjugend“, dětský tábor Hitlerovy mládeže pro děti z bombardovaných německých oblastí. V červnu na Rousínovsku bylo při pátrání po ilegálních organizacích zatčeno gestapem přes čtyřicet osob.
8. června 1943 byl zatčen dr. Jan Zlámal, tajemník obecního úřadu, který tuto funkci ve Vyškově vykonával od l. prosince 1936, ještě za starosty Hona. Až do osvobození pak byl vězněn v koncentračním táboře.
11. června 1943 zveřejňují Vyškovské noviny nařízení Matzala o přípravách k ochraně při případném bombardování Vyškova. Ukládá se všem přednostům domácností zabezpečit, aby v letním období byla vnitřní okna všech bytů vysazena a uložena ve sklepích, aby v případě bombardování mohla být použita jako náhradní.
Ke konci měsíce byl nacisty zabaven Besední dům, staré české kulturní středisko. Dostal jej do nájmu nacista Tobias.
Matzal pokračuje v tažení proti českým školám. Organizuje další „šachové přesuny“. Česká obchodní škola se musela vystěhovat a přemístit do Nosálovic. Do její budovy byla nastěhována česká obecná škola. A konečně v budově české obecné školy je zřízena německá dívčí obecná škola.
Koncem září 1943 byli zatčeni dva občané z Vyškova , Jan Sklenář z Drnovic a obchodník Karel Hon. Konfident gestapa bývalý rotmistr čs. armády Ryšánek, přemlouval Jana Fialu a Hona ke vstupu do ilegální organizace Obrana národa Tito projevili zájem a byli na základě udání 29. září 1943 zatčeni a po výsleších na gestapu odvezeni do koncentračního tábora Flosenbürg, kde byli vězněni až do konce války. Karel Hon, zesláblý po týrání a útrapách věznění, zemřel 8. května 1945.
Do 30. října 1943 bylo v prostoru rozšiřovaného vojenského cvičiště wermachtu vystěhováno dalších sedm českých obcí.
26. listopadu 1943 byla v budově gymnázia slavnostně otevřena veřejná nemocnice.
1. ledna 1944 Vyškovské noviny přinášejí zprávu, že v Praze byla založena „Česká liga proti bolševismu“.
11. února 1944 je Vyškov „poctěn“ návštěvou moravského zemského viceprezidenta dr. Karla Schwabeho, jednoho z nejfanatičtějších nacistů a germanizátorů na Moravě, který chtěl řešit českou otázku obstaráním sedmi milionů rakví.
Začátkem dubna 1944 dosáhla Sovětská armáda československých hranic na bývalé Podkarpatské Rusi a současně i rumunských hranic.
23. května 1943 nařízení vládního komisaře Matzala ukládá povinné odevzdání a úřední úschovu všech odstředivek a máselnic, které jsou ve vlastnictví občanů. Plomby již nestačí, a tak odevzdání těchto předmětů má zaručit, že nikdo nebude mít možnost si „na černo“ přilepšit.
23. června 1944 při výcviku explodoval nad Vyškovem školní letoun Arado z místního letiště a jeho trosky dopadly na obytnou část města na jeho východním okraji.
30. června 1944 byl kolem desáté hodiny vyhlášen ve Vyškově letecký poplach. Americký letecký svaz letěl přes Maďarsko a kolem půl jedenácté přelétával nad Vyškovem a Prostějovem. To byla první prověrka protiletecké ochrany a lidé začali letecké nebezpečí brát vážně.
17. července 1944 došlo k další havárii školního letounu Arado z vyškovského letiště. Ten se zřítil do vyškovských zahrad a pilot zahynul.
19. července 1944 se nad městem srazily dva školní letouny Focke-Wulf FW-190. Také při této havárii jeden z letů zahynul, druhý se zachránil padákem.
20. července 1944 je zatčen Jan Vaculík, cestmistr okresního úřadu, zapojený do ilegální činnosti zemřel v koncentračním táboře v Dachau 9. února 1945
11. srpna 1944 Vyškovské noviny upozorňují na mimořádný příděl pro občany. Ve dnech 14. a 15. srpna budou totiž vydávány na příděl citrony. Každý spotřebitel má na určený ústřižek potravinového lístku nárok na jeden citron.
18. srpna 1944 je zveřejněno nařízení o odevzdání pneumatik všech motorových vozidel nacházejících se mimo provoz, tj. těch, která nemají zvláštní povolení.
25. srpna 1944 byl na Moravě bombardován Kostelec na Hané a prostějovské letiště, dále východní část Brna a Kuřim.
27. srpna 1944 bylo cílem náletu vyškovské a prostějovské letiště. Ve Vyškově byly zničeny tři německé letouny a také poškozeny ubikace personálu letiště.
Koncem srpna 1944 byli při zásahu gestapa proti ilegální organizaci Obrana národa zatčeni podplukovník František Ellinger a poručík Adolf Kroba mnoho dalších členů organizace na Vyškovsku. Poručík Adolf Krob byl jako důstojník po 15. březnu 1939 převeden na obecní úřad ve Vyškově jako účetní. Pro neshody s Matzalem byl od roku 1942 nasazen v říši, odkud se vrátil v roce 1944. Krátce nato byl pak s Ellingerem zatčen. Oba byli až do konce války vězněni v koncentračním táboře.
8. září 1944 je ve všech novinách zveřejněn rozsudek německého soudu v Brně o popravě tří osob, které po bombardování Brna plenily a drancovaly vybombardované byty.
6. října 1944 překročil 1. čs. armádní sbor po těžkých bojích československé hranice na Dukelském průsmyku a vstoupil na půdu vlasti. Na ostatních frontách další postup spojenců. Matzal vydává nařízení k úpravě výkladních skříní na ochranu před bombardováním. Upozorňuje rovněž na nedovolené používání nezastřených kapesních elektrických svítilen při pochůzkách v noci.
20. listopadu 1944 byl spojeneckým letectvem znovu bombardován Hodonín a také Brno. Jsou ztráty na životech a značné škody i na obytných domech. Vyškova se tato skutečnost dotkla tím, že část vybombardovaných zde hledala ubytování a někteří také byli za velmi stísněných podmínek umístěni ve městě i na okrese.
Prosinec 1944 stěhování českých obcí se v průběhu roku částečně zpomalilo, ale probíhalo po celý rok. Ve Vyškovských novinách upozorňuje Matzal na povinnost všech občanů odevzdat úřadům všechny nalezené předměty shozené z nepřátelských letadel, jako letáky, staniolové proužky, nádrže a jiné předměty. Varuje také před zvedáním balíčku čokolády, patentních tužek a plnicích per, které při rozbalení vybuchují.
8. prosince 1944 je zveřejněno nařízení o povolání české zemědělské mládeže na zákopové práce v Rakousku.
27. prosince 1944 vychází další nařízení, stanovící, že čeští muži od šestnácti do čtyřiceti pěti let věku budou nasazeni k zákopovým pracím na území protektorátu. Věková hranice byla později rozšířena od patnácti do šedesáti let.
7. ledna 1945 Na vyškovském náměstí nastoupily k slavnostní přísaze a pochodu jednotky totálně mobilizovaných Němců volkssturmu z obcí německého ostrůvku.
Od počátku ledna také začala organizovaná příprava moravského prostoru k obraně. Nahnané české obyvatelstvo muselo kopat pro wehrmacht obranná postavení. Současně vyškovští nacisté v tajnosti připravovali opatření plánu ARLZ, která měla být uskutečněna při ústupu německých vojsk. Měly být zničeny budovy, podniky, zařízení, komunikace, spoje, železnice a zanechána jen spoušť.
Od začátku února 1945 se nad Vyškovem začaly pravidelně objevovat sovětské letouny. Sovětská vojska ukončila po 500 km postupu viselsko-oderskou operaci a dostala se částmi sil až na 60 km od Berlína.
Ke konci února za pomoci konfidenta Dvořáka gestapem vypátrán a vzápětí ve Vyškově zatčen podplukovník Jan Kašík, velitel odbojové organizace Vela, a v souvislosti s ním celá řada dalších odbojářů na Vyškovsku.
25. února 1945 několik sovětských letounů napadlo vyškovské letiště a zničilo zde jedno německé letadlo. Byl napaden i vojenský tábor na Kozí Horce.
26. března 1945 byl v blízkosti Rousínova zasažen sovětský letoun, ze kterého vyskočilo několik parašutistů. Všechny bezpečnostní složky ve Vyškově měly poplach a jely po nich pátrat.
4. dubna 1945 je osvobozena Bratislava. Útok sovětských vojsk pokračuje bez zastávky směrem na Brno.
10. dubna 1945 nedlouho před koncem války, je v koncentračním táboře Mauthausen umučen podplukovník Jan Kašík, velitel odbojové organizace „Vela“ na Vyškovsku.
13. dubna 1945 je osvobozen Hodonín. Výuka ve školách na Vyškovsku je zastavena.
V polovině dubna 1945 došlo k rodinné tragédii v Hlubočanech, obci německého ostrůvku. Jeden ze synů Filipa Singera, organizátora vyškovské akce z 21. května 1940, příslušník SS, zběhl od své jednotky v prostoru Moravské Ostravy a tajně se vrátil do Hlubočan. Zde doma zastřelil otce, všechny sourozence a pak sám sebe. Zachránila se náhodou jen matka.
19. dubna 1945 Matzal vybírá z městské pokladny celou hotovost, která činila 205.000,- K . Zničil včas všechny spisy a dokumenty, které by jej mohly kompromitovat, zejména pečlivě spálil všechnu svoji korespondenci s brněnským gestapem. Rodinu odsunul už dříve.
Od 21. dubna jsou vedeny nálety sovětských letounů převážně na Vyškov.
Od 21. dubna jsou vedeny nálety sovětských letounů převážně na Vyškov.
25. dubna 1945 byl proveden velký nálet na vyškovské nádraží.
26. dubna 1945 je osvobozeno Brno a také Slavkov. Fronta je téměř před Vyškovem. Nacisté a jejich přisluhovači, zrádci a kolaboranti, balí kufry a chystají se zmizet.
28. dubna 1945, kdy se bojovalo téměř na okrajích Vyškova, si nechal nastoupit veškeré osazenstvo radnice a vyhrožoval jim válečným soudem.
29. dubna 1945 dal Frank souhlas k evakuaci německých úřadů z Vyškova, a tak za rachotu dopadajících bomb sedl Matzal do služebního vozu a ujížděl směrem k Olomouci. S ním zmizeli i ostatní nacisté.
30. dubna 1945, byl již Vyškov svobodný.
30. dubna 1945, byl již Vyškov svobodný.
Epilog
Život se vracel pomalu do normálních kolejí. Současně s tím československé orgány pátraly a zatýkaly nacisty, zrádce, kolaboranty a přisluhovače nacistů, kteří se provinili proti československému lidu. Ve Vyškově byl vydán zatykač na 24 takových osob , z nichž většina byla nalezena a spravedlivě souzena.
Také vyškovský vládní komisař Karel Matzal neunikl spravedlnosti. A tak se dne 6. června 1946 sešel ve Vyškově v Besedním domě mimořádný lidový soud z Brna a podrobně posoudil jeho činnost a vinu. Uznal jej vinným, že využíval svého postavení, aby podporoval a propagoval nacistické hnutí, aby tak rozvrátil mravní, národní a státní uvědomění čs. lidu, že zavinil ztrátu 17 životů vyškovských občanů a způsobil městu i značné hmotné škody. Za tyto zločiny proti státu, osobám a majetku, jakož i za zločin udavačství byl Matzal odsouzen k doživotnímu těžkému žaláři, ke ztrátě občanské cti a k náhradě nákladu trestního řízení s tím, že trest bude odpykán v pracovních oddílech. Současně bylo vysloveno
Také vyškovský vládní komisař Karel Matzal neunikl spravedlnosti. A tak se dne 6. června 1946 sešel ve Vyškově v Besedním domě mimořádný lidový soud z Brna a podrobně posoudil jeho činnost a vinu. Uznal jej vinným, že využíval svého postavení, aby podporoval a propagoval nacistické hnutí, aby tak rozvrátil mravní, národní a státní uvědomění čs. lidu, že zavinil ztrátu 17 životů vyškovských občanů a způsobil městu i značné hmotné škody. Za tyto zločiny proti státu, osobám a majetku, jakož i za zločin udavačství byl Matzal odsouzen k doživotnímu těžkému žaláři, ke ztrátě občanské cti a k náhradě nákladu trestního řízení s tím, že trest bude odpykán v pracovních oddílech. Současně bylo vysloveno
propadnuti jeho majetku ve prospěch státu. Proces s Matzalem probíhal stejně jako s ostatními válečnými zločinci v té době. Prostě nic nevěděl a nic, co mu nebylo průkazně dokázáno, nepřiznal. Sám podle výpovědi nečetl Mein Kampf, nevěděl, že Hitler prosazuje germanizační politiku proti Slovanům, neznal program SdP ani NSDAP, jejichž byl členem, nečetl nacistické noviny a přitom byl propagandaleiter - prostě on nic - on muzikant – to všechno ti druzí. Také ti však přišli na program. Postupně se konaly procesy s oběma vyškovskými okresními hejtmany a dalšími nacisty a také s místními .kolaboranty. Matzal si celý trest neodpykal. V polovině padesátých let byl s mnohými dalšími nacisty předán do NSR, kde byl propuštěn na svobodu. Tam také později zemřel.
↧
70. výročí osvobození od nacismu , padlí osvoboditelé
Při osvobozování Vyškovska padlo podle dostupných pramenů 985 vojáků Sovětské armády a 55 rumunských vojáků a během okupace zahynulo 590 českých občanů. Oslavy osvobození Československa od nacismu byly do roku 1989 pompézní politickou a ideologickou událostí, která překryla jména lidí - vojáků, kteří padli v bojích ve Vyškově a okolních obcích. Tito se již domů nikdy nevrátili ke svým rodinám, nebo si většinou ani nestihli vlastní rodiny založit, protože jim bylo kolem dvaceti let. Po roce 1989 se naopak tato událost příliš nepřipomíná a převažují tendence historii zahladit a nejitřit staré křivdy. Pokusil jsem se vyhledat jména padlých vojáků - osvoboditelů od nacismu a dát tímto výročí osvobození lidský rozměr. Zdaleka ne všechna jména jsou uvedena na pomnících. Většinou je na nich napsána nic neříkající děkovná
zdravice nebo počet padlých neznámých vojínů. Nepředpokládám, že by někdo jména padlých studoval, bude stačit, když si uvědomíme, že za každým jménem, za každým číslem tohoto seznamu je život a osud člověka, který zemřel v našem sousedství proto, aby nás zbavil nacistické okupace. Zdroje a autentické záznamy jsou uvedeny na konci článku.
Vyškov, Dědice, Hamiltony
Při osvobozování města Vyškova z nacistické okupace padlo, podle různých pramenů, 140 až 153 vojáků Sovětské armády. Prostí vojáci v době úrmrtí byli převážně ve věku mezi 22 až 25 lety. Z uvedeného počtu je známo pouze 34 jmen, ostatní jsou vedeni jako neznámí vojíni.
Vojáci byli většinou pohřbeni na místech, kde padli. Počátkem roku 1946 byli exhumováni a převezeni k trvalému odpočinku na ústřední hřbitov v Brně. Další vojáci Sovětské armády padli při osvobozování ostatních měst a obcí okresu Vyškov. Čest a sláva jejich památce.
Lazarev Vladimír Vasiljevič pplk. 28.04.1901 - 1.5.1945, Vatagin Alexej Michajlovič mjr. 12.08.1912 - 30.04.1945 Taraněnko Sergej Petrovič st. lt. 1919 - 01.05.1945, Mělkovič A.A. , Pokrovskij G.I. , Smirnov Fedor Ivanovič, Joffe Lev Grigorjevič, Kolesnik Sergej Gerasimovič,
Zinalov Mirzachud, Caralunga Andrej Vasiljevič, Kirejev Alexandr Danilovič, Larčenko Pavel Jegorovič, Šubin Jakov Jegorovič, Bělij Nikolaj Pavlovič, - 01.05.1945 , Danilov Vasilij Fedorovič st. 1923 - 02.05.1945, Jekudin Alexandr Michajlovič 1919 - 01.05.1945, Kolomějec Ivan Mosejevič kpt. 1922 - 01.05.1945 , Borodkun T.F. -01.05.1945, Zdembajev Kinžali 1917-01.05.1945, Muratov, Dobrochin, Petrov st. lt, - 04.05.1945, Puzyn Ivan Andrejevič, - 30.04.1945, Limuratov S.P. 1923 - 04.05.1945, Nikitov I.P. 1923 - 4.05.1945, Karabachin Michail Vasiljevič ml.lt. 1923 - 09.05.1945, Pavriljuk Prokofij Nikonovič 1922 - 08.05. 1945, Smolkotin Dimitrij Nikitovič 1901 - 07.05.1945, Gluchov Grigorij Semenovič - 07.05.1945, Děrev, Pavljuščin , Peťěl, Litvinov Sergej Michajlovič 1918 - 03.05.1945, Soběljev, Agzafov, Věstík 04.05.1945, Davidov Konstantin Fedorovič - 6.05.1945, Matušin, Lotkov, Timonin, Bančuk, 04.05.1945. Zbytek vojáků je pohřbený v bezejmených hrobech.
Bohdalice
C.N. CHOLUMONENKO, V.D. KOSTRYNIN, Z. V. DIMITRIYEV, S. M. CHAMILIAN, D. I. TYNKOVAN, S. G. KONOPLIA, V. D. ROMANOV, I. B. KHVOSTOV, A. A. ZARUBA, A. K. VOLKOV, B. G. LEMCHUR, A. V. ZHILA , V. B. STAROBOŽEV, F. A. ARCHINENKO, S. S. PEPLIAČEV, M. D. SKUNENKO, S. V. NARTILOV, N. S .KOLYASNIN, I. R. ŠARILOV , Y Č. BARABAŠ, V. T. MELNIK, S. V. KOVAL, P. S. LAVROV, A. S. POPOV a dalších 8 Neznámých vojínů.
Bošovice
Neznámý vojín
Brankovice
Příslušníci partyzánského oddílu Olga
MILAN DIAS Z BRANKOVIC – 25 roků, TIMOFEJ GAUČEROV SSSR – 30 rokůT, IVAN KORS SSSR 17 roků
Dobročkovice - Rumunští vojáci
PETRUJ ILIE SERGENT MAJOR, RADU CONSTANTIN SOLDAT, MANEA CONSTANTIN SOLDAT, STRAE EUGEN SOLDAT, PETRE DIMITRU SOLDAT, GHEORGHE SOLDAT.
30.4.1945.
Heršpice
kpt. VASILIJ KIRILOVIČ JURČENKO, npor. GEORGIJ DAVIDOVIČ PERMISAŠVILI, st.seržant GEORGIJ TICHONOVIČ BUROV, st.seržant VASILIJ SEMENOVIČ FOMENKO, ČLENOVÉ POSÁDKY SOVĚTSKÉHO LETOUNU ZE 453. BOMBARDOVACÍHO PLUKU, ZAHYNULI 25.4.1945
Hrušky
A.F. DNUFRIEVIČ, S.G. LOTOREC, Y.A. GONTAJUK, Neznámý vojín
Ivanovice na Hané
V BOJÍCH ZA OSVOBOZENÍ MĚSTA PADLO 86 SOVĚTSKÝCH A 9 RUMUNSKÝCH VOJÁKŮ . Jména nejsou známa
Kloboučky
KRAVČENKO ANDREJ KAR. 1985 - 4.5.1945
Komořany
GVARD.GRUNTĚNKO FILIPP NIKOLAJEVIČ, GVARD. FEDOTOV IVAN GRIGORJEVIČ, GVARD. JEFREITOR ZAKIROVIČ CHABREJ a dva neznámí vojíni.
Kožušnice - rumunští vojími
NARIN GUGU, VASIL CIUFU
Královopolské Vážany
3 neznámí vojíni - 27.IV.1945
Křižanovice
2 sestřelení piloti Sovětské armády
Letonice
2 neznámí vojíni
Lovčičky
Michael-Petrovič KAČETKOV kapitán - 24.4.1945 a pět neznámých vojínů.
Luleč
Pilot gardový podporučík Rjabov Nikolaj Andrijanovič 1923 - 27.4.1945, Letec střelec gardový seržant Aconin, Michail Ivanovič 1921 - 27.4.1945, Pilot gardový nadporučík Karsakov, Pavel Petrovič 1923 - 27.4.1945, Pilot gardový podporučík Švecov, Pavel Borisovič 1921 - 27.4.1945, Letec střelec gardový mladší seržant Zotějev, Ivan Nikolajevič nar. 1924 - Dne 27.4.1945, Pilot gardový podporučík Pavlov, Alexandr Ivanovič nar. 1922 - 27.4.1945, Letec střelec gardový staršina Kurenkov, Vasilij Pavlovič nar. 1921 - 27.4.1945 , Pilot gardový poručík Ivanov, Nikolaj Nikolajevič nar. 1923 - 28.4.1945 při plnění bojového úkolu byl sestřelen přímým zásahem palbou
Letec střelec gardový starší seržant Čudopalov, Andrej Pavlovič Nar. 1925 - 28.4.1945
54 vojáků Sovětské armády a dva rumunští vojáci.
Medlovice
GV.ML. LEI. MSTISLAV I. PETROV, ST. PAVEL S. ČERNIKH, SER. SERGEI Y. MELNIKOV, Voják IVAN V. SHCHERBAKOV
Milešovice
V. I. GUSHCHIN STS., B. I. SERGEYEV K-TS , S. P. KONONENKO K-TS, J. A. SOLOBJEV K-TS, TS. BAKHTUBAYEV K-TS, Neznámý vojín, B. N, AKSENTEVICH S.T. LT. nar. 1911, Y. I. IVANOVICHnar. 1900, L. I. SIGIZMUNDOVICH ML. LT. nar. 1925 , neznámý vojín , zemřeli 25.IV.1945
Moravské Prusy
32 vojáků Sovětské armády
Mouřínov
APONIN APONINOVIČ
Němčany
HRABAR DMITRIJ LUKJANOVIČ nar. 1908 - 29.04.1945
Nemojany
Pilot nadporučík Dranicyn, Sergej Ivanovič – nar.1919 - 27.04.1945, letec střelec starší seržant Bojko, Ivan Stěpanovič – Nar. 1918 - 27.04.1945
65 vojáků Sovětské armády
Nemotice - rumunští vojíni
MARIN MIHAI, DRU. GRIGRE, NEAGU MARIN, ESEANU AUREL, HERESTEANU DTRU., PRUNCU CALUDIU, POSTELNICU DTRU., MALTAR P. TUDOR, MANDAE MIHAI, CTIN N.ION,
Nížkovice
3 NEZNÁMÍ VOJÍNI RUDÉ ARMÁDY
Olšany
G.S. Žukov 9. 1. 1945
Opatovice - voják USA
Pilot 2/Lt Albert L. Young - 21.1.1945
Orlovice
14 Neznámých vojímů Sovětské armády
Otnice
9 Neznámých vojínů Sovětské armády
Pistovice
Spirin Roman Dimitrijevič, Flejman Ičko Ickovič, Stepanenko Isaj Stepanovič, Gardomonenko F.I. Reznik Sidor Davidovič, Valdimír Karlovič, Grigorij Davidovič, Vasilij Fomič, Alexandr Andrejevič, Michal Ivanovič,
Račice
Památník partyzánům skupiny Jermark zahynulo 39 osob převážně Sovětských vojáků
Rousínov - Rousínovec
29 důstojníků a vojáků Sovětské armády, dva partyzáni oddílu Olga a osum letců
Ruprechtov
PILOT PORUČÍK A. A. VĚTROV *1922 +25.4.1945 , STŘELEC RADISTA STARŠÍ SERŽANT V. A. OSLOPOV *1921 +25.4.1945
Rybníček
SERŽANT TETRAJEV NIKOLAJ ALEXEJ *1925 +1945, NEZNÁMÝ VOJÍN, VOJÍN SVATIN BASILIJ ILJIČ *1917 +1945
Slavkov u Brna
PETR KUZMIČ KAŠLEV 23.4.1945, KONSTANTIN STĚPANOVIČ MAJENKO 26.4.1945, Pilot poručík VALENTIN FJODOROVIČ KORČIN 1920 - 27.4.1945, A. I. JEMČENKO 27.4.1945, VIRAB OGANĚSOVIČ OGANĚSJAN 27.4.1945, IŽIKOV GENADIJ ILJIČ 27.4.1945, BORIS PETROVIČ KORNILOV 28.4.1945, Letec střelec Kudrin Pavel Andrejevič 1925 - 27.04.1945, Letec vojín Bolšakov, Vasilij Nikolajevič 1923 - 27.4.1945,
14 Vojínů a dva důstojníci Sovětské armády
Nové Hvězdlice
14 Neznámých vojínů Sovětské armády
Staré Hvězdlice
6 Neznámých vojímů Sovětské armády
Šaratice
48 Neznámých vojínů a 3 důstojníci Sovětské armády
Švábenice
6 Neznámých vojínů Sovětské armády
Topolany
22 Neznámých vojínů Sovětské armády
Tučapy
Pilot podporučík Carkov, Letec střelec starší seržant Ogarkov Ivan Mojsejevič - 27.04.1945
16 Neznámých vojínů Sovětské armády
Uhřice
1 Neznámý rumunský vojín
Vážany
1924 BABUŠKIM IVAN 1945, 1923 NABIJEV OLIM 1945
Vážany nad Litavou
ALEKSANDR B. MOROS, ALEKSEY S. VALKUN, YULIY G. KOZAK, - 1945
Zbýšov
3 jména jsou na pomníku nečitelná, 7 Neznámých vojínů
Zdroje :
http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/osvobozeni-krome-pietnich-aktu-se-na-vyskovske-namesti-snesou-vysadkari-20150418.html
http://archiv.svabenice.cz/soubory/zpravodaj/zprav01-205.pdf
http://archiv.svabenice.cz/soubory/zpravodaj/zprav0206.pdf
http://www.vets.cz
http://is.muni.cz/th/239270/prif_m/DP_final.pdf
https://is.muni.cz/th/383870/pedf_b/bakalarska_prace.pdf
http://www.jizni-morava.cz/doc/txt/12699.pdf
http://www.nemojany.cz/cms/uploads/Osbobozen%C3%AD_45.pdf
http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/vyskovsko-1945-jak-prichazela-svoboda.html
http://viktoria-hohe.net/historie/obdobi-1939-1945/konec-2svetove-valky-ve-vvp-dedice.html
http://vyskovsky.denik.cz/publicistika/sestrelene-letadlo-iljusin-u-krizano20080502.html
https://is.muni.cz/th/93444/pedf_m/Diplomova_prace_-_Osvobozovani_obci_na_Vyskovsku.pdf
http://www.hvezdlice.cz/download/zpravodaje/zpravodaj0502.pdf
http://www.obectopolany.cz/historie-a-soucasnost-2/historie-obce/
http://www.tucapyuh.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=17122&id_dokumenty=1707
https://hloubkari.wordpress.com/2013/04/10/484171-aktualizovano-sedm-sturmoviku-obeti-flaku-pri-naletu-na-okoli-lulce/
http://www.obecuhrice.cz/historie.htm
http://snovidky.cz/sdeni/SD3.HTM
http://www.valka.cz/clanek_11176.html
Osvobození Vyškova Sovětskou armádou v dubnu a květnu 1945 - Ing. Flantišek Herodek
Osvobození Vyškova Sovětskou armádou v dubnu a květnu 1945 - Ing. Flantišek Herodek
↧
Přímý přenos finále extraligy ragby
↧
↧
Podpořte vydání knihy "Vyškov v toku času"
Vyškov - Crowfunding - to je získávání peněz pro realizaci zajímavého projektu, který je nad finanční možnosti autora, od drobných investorů. A právě jeden takovýto projekt, týkající se Vyškova, byl spuštěn. Veškeré podrobnosti najdete na stránce projektu - https://www.hithit.com/cs/project/1358/vyskov-v-toku-casu .Čtěte, sdílejte, přispívejte.. Podílejte se na unikátním díle o Vyškovu... Ukažte, že jste praví vyškovští patrioti !!!
↧
Nominujte „Sportovce Vyškova 2015“
vyškov - Komise pro sport a tělovýchovu Rady města Vyškova žádá sportovní oddíly a kluby o zaslání návrhů na nominace do městské ankety „Sportovec Vyškova 2015“. Navržená jména sportovců v kategoriích jednotlivci a sportovní kolektivy zdůvodněte jejich nejlepšími výkony a úspěchy v roce 2015, doložte např. i výsledkové listiny a kontakty na sportovce a jejich oddíly. Na základě těchto návrhů odborná komise vytvoří anketní lístek, který bude od prosince nabídnutý sportovní i odborné veřejnosti ke hlasování. Po tomto hlasování bude vyhlášeno 10 nejoblíbenějších sportovců a 5 sportovních kolektivů. Upozorňujeme, že do ankety mohou být nominováni pouze sportovci vyškovských sportovních klubů nebo sportovci s trvalým bydlištěm ve Vyškově.
V rámci ankety můžete také nominovat „Sportovní osobnost Vyškova“ a „Trenéry roku 2015“.
Své návrhy posílejte nejpozději do 7. 12. 2015 na adresu: K. Müller, MěÚ Vyškov, OŠKS, Masarykovo nám. 1, telefon: 517 301 292, e-mail: k.muller@meuvyskov.cz
↧
Sportovec Vyškova 2015 - hlasování
Vyškov - Hlasovat v anketě Sportovec Vyškova 2015 můžete na webových stránkách města ZDE.
Anketní lístek v papírové podobě bude také zveřejněn ve Vyškovském deníku a Vyškovském zpravodaji.
Příjemný den přeje
Bc. Karel Müller
odbor školství, kultury a sportu
MěÚ Vyškov
tel.: 517 301 292
↧